Po pěti letech intenzivní práce s různými dechovými technikami je moje odpověď – ANI JEDNA. JEDNA totiž nikdy nestačí. Dechovou techniku si člověk nemůže vybrat pouze na základě toho, co se o ní dočte, co mu o ní řekne kamarád nebo instruktor dané techniky, jaké má recenze na stránkách, nebo co o ní říká její tvůrce v knize, kterou napsal.
Konkrétní dechovou techniku by si člověk měl vybírat podle mnoha parametrů, například:1) Co přesně od ní v daný den / období chci / potřebuji?2) Chci se pomocí dechu nabudit / vyburcovat nebo zklidnit, tedy aktivovat zátěžový sympatikus nebo klidový parasympatikus?3) Chci dech využít k tréninku adaptace, tedy do jisté formy se podrobit stresové zátěži nebo chci od dechu regeneraci?4) Chci se za pomoci dechu zahřát nebo ochladit?5) Chci trénovat adaptaci na vysoké nebo nízké hladiny CO2, tedy chci tělo podrobit hormezi prostřednictvím krátkodobě kyselého prostředí v těle nebo krátkodobě zásaditého pH krve?6) Mám vadu v dýchání a chci dechovou techniku využít k její opravení nebo už mám kvalitu svého dechu vyřešenou a chci experimentovat?7) Chci si zvyšovat kapacitu plic na vysoké výkony ve sportu nebo třeba léčit plíce po nějakém náročném období, kterým si nedávno prošla?
Chci dech využít k odblokování nějakého mechanického fyzického problému (ideálně s fyzioterapeutem) nebo jej využívám za mentálními / emočními cíli?9) Využívám dech před sportem nebo po něm?10) Ráno nebo večer?11) Jsem zdravý nebo nemocný?12) Mám chronické bolesti / záněty, kterých se chci zbavit, nebo zmírnit jejich projevy nebo se cítím 100% fit a chci schopnosti svého dechového ústrojí posouvat dál?13) Jak se cítím v momentě, kdy jdu dýchat?…
To vše a kopec dalších faktorů ovlivňuje to, jak, kdy a jakou dechovou techniku bychom měli zvolit (jsou jejich desítky, takže je co zvažovat). Než člověk k nějaké technice přilne a bude ji považovat za tu správnou pro sebe, měl by pochopit, jak vlastně dech funguje – v první řadě na biologické fyziologické úrovni – pak pochopit dechovou techniku, kterou si vybral a pak na základě nabytých znalostí zvážit, případně se poradit s odborníkem, zda je vhodná pro něj. Podívat se na 3 videa na youtube a začít okamžitě na základě nepovažuji za správnou cestu, i když netvrdím, že pro některé to cesta není ..
Dech má OBROVSKÝ potenciál, ale nesprávně zvolená dechová technika, a především její nesprávné provádění může uškodit, resp. být kontraproduktivní a nepřinést výsledky.Já jsem věrná především jedné dechové technice, kterou schválně nezmiňuji, ale to mi nebrání dát si od ní často pauzu pár dní, týdnů, občas i měsíc a doplňovat ji jinými technikami, které mi v konkrétní den nebo období vyhovují více nebo ji adaptovat na to, co právě potřebuji … Dech je nádherně plastický, nikdy bych nevěřila, co všechno se s ním dá po mentální, fyzické a emoční stránce dosáhnout, ale právě kvůli tomu, jaké intenzivně dopady na organismus má, k němu třeba přistupovat rozumně, citlivě, pokorně a vždy ho přizpůsobit sám sobě. Nejdůležitější z mého pohledu po letech práce s dechem je začít mu věnovat pozornost, všímat si, jak dýchám, v první řadě diagnostikovat dechové vady, hlavně mechanické, pokud tam nějaké jsou, a až potom začít experimentovat s konkrétními technikami.